Blog

Jak se z fotografa svatebního houbař stane

Valašská Bystřice je krásné město. Mám ten kraj rád. Lesy, pole, louky, kopce, údolí, skvělí lidé, tradice se tu ještě dodržují. Prostě Morava, jak má být! Fotím si tak jednu skvělou svatbu, hledám úhly pohledů a pohledy úhlů, lovím světlo, skáču mezi keříky, když tu.. Mé oko jej spatřilo. Vykukoval zpod borůvčí. Byl obrovský. Co to píšu, byl přímo grandiózní! Srdce vášnivého houbaře zaplesalo. Skáču dvojité salto vstříc tomu nádhernému hřibu. Fotoaparád odhazuji v dál. Není pochyb o tom, že je to.. aha? Pravák? Že by? Strhává se hádka! Ženich tvrdí, že je to pravák, já tvrdím, že je to pravák avšak povozník, který nás sem svým povozem přivel, směle nám odporuje a chrlí na nás nějaké lokální názvy této krásné houby. Jsme v přesile, je to tedy pravák. Nebohého povozníka se nám však zželelo a obdarovali jsme jej naším pravákem. Toť konec legendy o hřibu pravém a fotografovi houby hledajícím.

Obří to hřib, kterýžto jsem nalezl pod borůvčím Šťastný ženich s obřím hřibem

Hodnocení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *