Když nevíte coby, najdete to… ééé, v bublifuku! To dá přeci rozum. Aneb malá ukázka z jedné vydařené svatby v Náměšti na Hané. Náměšť na Hané mám rád, svatby jsou tu skutečně krásné. Komu by se nelíbila ta noblesa, ta představa svatby v zámku, krásné prostory, prastarý kočár, zlatá komnata a mnohé další skvosty. Líbilo by se to zřejmě každému. A to je tak trochu problém. Pokud totiž chcete svatbu v Náměšti na Hané přímo na zámku, tak potřebujete rezervovat termín dost s předstihem a potřebujete i trochu štěstí, protože termíny jsou tu obsazené poměrně rychle. No a pak se musíte povznést nad to, že za den se tu s vámi vystřídá třeba i 10 svateb a v parku budete doslova zakopávat o další nevěsty – ano, to jsem viděl, pán ze svatby X zakopl o šaty nevěsty ze svatby Y a smál se mu průvod svatebčanů ze svateb A, B, C, D, E, F atd. Pokud se vám přes toto všechno podaří povznést, máte vyhráno, svatební den si užijete dosyta. A abyste neměli fotky okoukané, takovou tu parkovou klasiku, tak si zkuste zpestřit focení bublifukem. Ano, dámy a pánové, bublifuk, toť nástroj všemocný, jež dělá z dospělých děti a navrací jim dávno zapomenuté vzpomínky z dětství. Toť nástroj, který rozjasní kteroukoli tvář i sebevíce potemnělou. Toť nástroj, za který mě asi zastřelí v půjčovně svatebních šatů. Buď bublifuk s námi navěky, ámen.